Ukázka 4

“McMurphy (upraveno, v originále je jméno sestrou schválně zkomoleno a dál uvedeno na pravou míru), Randle Patrick. Předán státem z Pendletonské nápravní farmy na pozorování a případnou léčbu. Pětatřicet let. Dosud svobodný. Vyznamenán válečným křížem v Koreji za zosnování útěku ze zajateckého tábora. Potom pro nekázeň propuštěn beze cti z armády. Následuje dlouhá řada pouličních rvaček a hospodských pranic a několikeré zadržení pro opilství, ublížení na těle, výtržnictví, opakovanou hazardní hru a jedno zadržení - pro znásilnění.“ 

 “Znásilnění?“ Doktor zvedne hlavu. 

„Podle zákona ano; šlo o děvče ve věku -“ 

„Tak to prr. Tohle mi nepřišili,“ povídá McMurphy doktorovi. „Ta holka proti mně nesvědčila.”  

„Dítěte ve věku patnáct let.“ 

“Povídala, že je jí sedmnáct, doktore, a jak byla povolná (…) Dokonce tak povolná, že jsem si chtěl zašít kalhoty. (…) Jo, páni, já musel pryč. Doktore, abyste věděl (…) ta kurvička by mě vyždímala jak hadr, než by jí bylo těch zákonnejch šestnáct. Došlo to s ní tak daleko, že mi podrážela nohy a valchovala mě na podlaze.“ 

 (…) 

„Ano. Zajímalo by mě, jestli jste se už někdy podrobil psychiatrické léčbě. Žádná analýza, žádný pobyt v jiném ústavu?“  

„No, jestli mám počítat všechny státní a okresní lapáky - „  

„V psychiatrických ústavech.“  

„Jo tak. Ne, to teda ne. Tohle je prvně. Ale já jsem blázen, doktore. Přísahám. Ukažte - já vám to najdu. Počítám, že to ten doktor na pracovní farmě... (…) Myslím, že tam něco napsal, bude to někde vzadu...“ 

„Ano? To mi uniklo. Okamžik.“ Doktor znovu vyloví svoje brejle a zadívá se, kam McMurphy ukazuje. 

„Tadyhle, doktore. Sestra tuhle část vynechala, když můj záznam shrnovala. Tady, jak se píše: Pan McMurphy projevuje opakované (…) výbuchy vášně, které nasvědčují pravděpodobně psychopatii. Řek mi, že psychopat znamená, že se rvu a šou - promiňte, dámy - tedy, abych to řekl jeho slovama, že to přeháním v pohlavních stycích. Je to fakticky vážný, doktore?“ 

Ptá se s takovou klukovskou starostlivostí a zájmem, vepsaným v celém tom širokém, ošlehaném obličeji, že doktor musí sklonit hlavu a schovat v límečku další uchechtnutí a brejle mu přitom spadnou z nosu rovnou do kapsičky. Všichni akuťáci se už taky usmívají, dokonce i někteří chronici. 

„Myslím jako to přehánění, doktore, taky vás to někdy trápilo?“ 

Doktor si otře oči. „Ne, pane McMurphy, přiznávám, že ne. Ale co je zajímavé, že váš lékař na pracovní farmě připojil ještě tenhle dovětek: Nepřehlédněte možnost, že jmenovaný může psychózu jen předstírat, aby unikl tvrdé práci nápravné farmy. (…) Co tomu říkáte, pane McMurphy?“ 

„Doktore, (…) copak vypadám jako duševně zdravej člověk?“ 

(strana 61 – 63) 

1. Popište svými slovy situaci v ukázce. Kdy se asi odehrává? 

2. Vystupuje podle vás McMurphy jako duševně nemocný člověk? Máme v literatuře jinou postavu, která by se v daný okamžik mohla svým chováním podobat McMurphymu?